Page 948
ਸੋ ਸਹੁ ਸਾਂਤਿ ਨ ਦੇਵਈ ਕਿਆ ਚਲੈ ਤਿਸੁ ਨਾਲਿ ॥
so saho saaNt na dayv-ee ki-aa chalai tis naal.
ਗੁਰ ਪਰਸਾਦੀ ਹਰਿ ਧਿਆਈਐ ਅੰਤਰਿ ਰਖੀਐ ਉਰ ਧਾਰਿ ॥
gur parsaadee har Dhi-aa-ee-ai antar rakhee-ai ur Dhaar.
ਨਾਨਕ ਘਰਿ ਬੈਠਿਆ ਸਹੁ ਪਾਇਆ ਜਾ ਕਿਰਪਾ ਕੀਤੀ ਕਰਤਾਰਿ ॥੧॥
naanak ghar baithi-aa saho paa-i-aa jaa kirpaa keetee kartaar. ||1||
ਮਃ ੩ ॥
mehlaa 3.
ਧੰਧਾ ਧਾਵਤ ਦਿਨੁ ਗਇਆ ਰੈਣਿ ਗਵਾਈ ਸੋਇ ॥
DhanDhaa Dhaavat din ga-i-aa rain gavaa-ee so-ay.
ਕੂੜੁ ਬੋਲਿ ਬਿਖੁ ਖਾਇਆ ਮਨਮੁਖਿ ਚਲਿਆ ਰੋਇ ॥
koorh bol bikh khaa-i-aa manmukh chali-aa ro-ay.
ਸਿਰੈ ਉਪਰਿ ਜਮ ਡੰਡੁ ਹੈ ਦੂਜੈ ਭਾਇ ਪਤਿ ਖੋਇ ॥
sirai upar jam dand hai doojai bhaa-ay pat kho-ay.
ਹਰਿ ਨਾਮੁ ਕਦੇ ਨ ਚੇਤਿਓ ਫਿਰਿ ਆਵਣ ਜਾਣਾ ਹੋਇ ॥
har naam kaday na chayti-o fir aavan jaanaa ho-ay.
ਗੁਰ ਪਰਸਾਦੀ ਹਰਿ ਮਨਿ ਵਸੈ ਜਮ ਡੰਡੁ ਨ ਲਾਗੈ ਕੋਇ ॥
gur parsaadee har man vasai jam dand na laagai ko-ay.
ਨਾਨਕ ਸਹਜੇ ਮਿਲਿ ਰਹੈ ਕਰਮਿ ਪਰਾਪਤਿ ਹੋਇ ॥੨॥
naanak sehjay mil rahai karam paraapat ho-ay. ||2||
ਪਉੜੀ ॥
pa-orhee.
ਇਕਿ ਆਪਣੀ ਸਿਫਤੀ ਲਾਇਅਨੁ ਦੇ ਸਤਿਗੁਰ ਮਤੀ ॥
ik aapnee siftee laa-i-an day satgur matee.
ਇਕਨਾ ਨੋ ਨਾਉ ਬਖਸਿਓਨੁ ਅਸਥਿਰੁ ਹਰਿ ਸਤੀ ॥
iknaa no naa-o bakhsi-on asthir har satee.
ਪਉਣੁ ਪਾਣੀ ਬੈਸੰਤਰੋ ਹੁਕਮਿ ਕਰਹਿ ਭਗਤੀ ॥
pa-un paanee baisantaro hukam karahi bhagtee.
ਏਨਾ ਨੋ ਭਉ ਅਗਲਾ ਪੂਰੀ ਬਣਤ ਬਣਤੀ ॥
aynaa no bha-o aglaa pooree banat bantee.
ਸਭੁ ਇਕੋ ਹੁਕਮੁ ਵਰਤਦਾ ਮੰਨਿਐ ਸੁਖੁ ਪਾਈ ॥੩॥
sabh iko hukam varatdaa mani-ai sukh paa-ee. ||3||
ਸਲੋਕੁ ॥
salok.
ਕਬੀਰ ਕਸਉਟੀ ਰਾਮ ਕੀ ਝੂਠਾ ਟਿਕੈ ਨ ਕੋਇ ॥
kabeer kasa-utee raam kee jhoothaa tikai na ko-ay.
ਰਾਮ ਕਸਉਟੀ ਸੋ ਸਹੈ ਜੋ ਮਰਜੀਵਾ ਹੋਇ ॥੧॥
raam kasa-utee so sahai jo marjeevaa ho-ay. ||1||
ਮਃ ੩ ॥
mehlaa 3.
ਕਿਉ ਕਰਿ ਇਹੁ ਮਨੁ ਮਾਰੀਐ ਕਿਉ ਕਰਿ ਮਿਰਤਕੁ ਹੋਇ ॥
ki-o kar ih man maaree-ai ki-o kar mirtak ho-ay.
ਕਹਿਆ ਸਬਦੁ ਨ ਮਾਨਈ ਹਉਮੈ ਛਡੈ ਨ ਕੋਇ ॥
kahi-aa sabad na maan-ee ha-umai chhadai na ko-ay.
ਗੁਰ ਪਰਸਾਦੀ ਹਉਮੈ ਛੁਟੈ ਜੀਵਨ ਮੁਕਤੁ ਸੋ ਹੋਇ ॥
gur parsaadee ha-umai chhutai jeevan mukat so ho-ay.
ਨਾਨਕ ਜਿਸ ਨੋ ਬਖਸੇ ਤਿਸੁ ਮਿਲੈ ਤਿਸੁ ਬਿਘਨੁ ਨ ਲਾਗੈ ਕੋਇ ॥੨॥
naanak jis no bakhsay tis milai tis bighan na laagai ko-ay. ||2||
ਮਃ ੩ ॥
mehlaa 3.
ਜੀਵਤ ਮਰਣਾ ਸਭੁ ਕੋ ਕਹੈ ਜੀਵਨ ਮੁਕਤਿ ਕਿਉ ਹੋਇ ॥
jeevat marnaa sabh ko kahai jeevan mukat ki-o ho-ay.
ਭੈ ਕਾ ਸੰਜਮੁ ਜੇ ਕਰੇ ਦਾਰੂ ਭਾਉ ਲਾਏਇ ॥
bhai kaa sanjam jay karay daaroo bhaa-o laa-ay-ay.
ਅਨਦਿਨੁ ਗੁਣ ਗਾਵੈ ਸੁਖ ਸਹਜੇ ਬਿਖੁ ਭਵਜਲੁ ਨਾਮਿ ਤਰੇਇ ॥
an-din gun gaavai sukh sehjay bikh bhavjal naam taray-ay.
ਨਾਨਕ ਗੁਰਮੁਖਿ ਪਾਈਐ ਜਾ ਕਉ ਨਦਰਿ ਕਰੇਇ ॥੩॥
naanak gurmukh paa-ee-ai jaa ka-o nadar karay-i. ||3||
ਪਉੜੀ ॥
pa-orhee.
ਦੂਜਾ ਭਾਉ ਰਚਾਇਓਨੁ ਤ੍ਰੈ ਗੁਣ ਵਰਤਾਰਾ ॥
doojaa bhaa-o rachaa-i-on tarai gun vartaaraa.
ਬ੍ਰਹਮਾ ਬਿਸਨੁ ਮਹੇਸੁ ਉਪਾਇਅਨੁ ਹੁਕਮਿ ਕਮਾਵਨਿ ਕਾਰਾ ॥
barahmaa bisan mahays upaa-i-an hukam kamaavan kaaraa.
ਪੰਡਿਤ ਪੜਦੇ ਜੋਤਕੀ ਨਾ ਬੂਝਹਿ ਬੀਚਾਰਾ ॥
pandit parh-day jotkee naa boojheh beechaaraa.
ਸਭੁ ਕਿਛੁ ਤੇਰਾ ਖੇਲੁ ਹੈ ਸਚੁ ਸਿਰਜਣਹਾਰਾ ॥
sabh kichh tayraa khayl hai sach sirjanhaaraa.
ਜਿਸੁ ਭਾਵੈ ਤਿਸੁ ਬਖਸਿ ਲੈਹਿ ਸਚਿ ਸਬਦਿ ਸਮਾਈ ॥੪॥
jis bhaavai tis bakhas laihi sach sabad samaa-ee. ||4||
ਸਲੋਕੁ ਮਃ ੩ ॥
salok mehlaa 3.
ਮਨ ਕਾ ਝੂਠਾ ਝੂਠੁ ਕਮਾਵੈ ॥
man kaa jhoothaa jhoota kamaavai.
ਮਾਇਆ ਨੋ ਫਿਰੈ ਤਪਾ ਸਦਾਵੈ ॥
maa-i-noaa firai tapa sadaavai
ਭਰਮੇ ਭੂਲਾ ਸਭਿ ਤੀਰਥ ਗਹੈ ॥
bharmay bhoolaa sabh tirath gahai.
ਓਹੁ ਤਪਾ ਕੈਸੇ ਪਰਮ ਗਤਿ ਲਹੈ ॥
oh tapaa kaisay param gat lahai.
ਗੁਰ ਪਰਸਾਦੀ ਕੋ ਸਚੁ ਕਮਾਵੈ ॥
gur parsaadee ko sach kamaavai.
ਨਾਨਕ ਸੋ ਤਪਾ ਮੋਖੰਤਰੁ ਪਾਵੈ ॥੧॥
naanak so tapaa mokhantar paavai. ||1||
ਮਃ ੩ ॥
mehlaa 3.
ਸੋ ਤਪਾ ਜਿ ਇਹੁ ਤਪੁ ਘਾਲੇ ॥
so tapaa je ih tap ghaalay.
ਸਤਿਗੁਰ ਨੋ ਮਿਲੈ ਸਬਦੁ ਸਮਾਲੇ ॥
satgur no milai sabad samaalay.
ਸਤਿਗੁਰ ਕੀ ਸੇਵਾ ਇਹੁ ਤਪੁ ਪਰਵਾਣੁ ॥
satgur kee sayvaa ih tap parvaan.
ਨਾਨਕ ਸੋ ਤਪਾ ਦਰਗਹਿ ਪਾਵੈ ਮਾਣੁ ॥੨॥
naanak so tapaa dargahi paavai maan. ||2||
ਪਉੜੀ ॥
pa-orhee.
ਰਾਤਿ ਦਿਨਸੁ ਉਪਾਇਅਨੁ ਸੰਸਾਰ ਕੀ ਵਰਤਣਿ ॥
raat dinas upaa-i-an sansaar kee vartan.